MODERNÍ VÝZVY LIDSTVA

SPOLEČNÝ PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS MENDELOVA GYMNÁZIA A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

2023 – 2024

ZÁŘÍ, 19

Mgr. MgA. Petr Horký Ph.D.

Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa

Civilizace vznikají a zanikají. Ačkoli stále žijeme ve velkém blahobytu, nemáme žádnou jistotu, že zdrcující událost nemůže postihnout i naši civilizaci. Úvodním hostem V. ročníku Moderních výzev lidstva bude Petr Horký, dokumentarista a autor snímku „Civilizace aneb dobrá zpráva o konci světa“. Po zhlednutí tohoto mimořádného dokumentu budeme spolu s autorem společně uvažovat v debatě, jakým způsobem můžeme na dramatické proměny poslední doby reagovat. Jak společně zvládneme moderní výzvy lidstva.

PETR HORKÝ (1973, Brno) je český cestovatel, polárník, moderátor a dokumentarista. Dobyl severní pól a přešel Grónsko. Je autorem řady nejen cestopisných dokumentů, s Miroslavem Bártou natočili snímek Civilizace: Dobrá zpráva o konci světa o adaptaci na změnu.

 

ŘÍJEN, 9

JUDr. Josef Baxa

Role Ústavního soudu v ústavním systému České republiky

Co přísluší a nepřísluší Ústavnímu soudu, parlamentu, vládě, prezidentovi, soudům a jiným orgánům veřejné moci v systému dělby moci. Co, kdy a jak mohou dělat strážci ústavnosti a základních práv a svobod pro každého z nás? Proč je důležité mít Ústavní soud, jak jej chránit a odkud hrozí nebezpečí? 

JOSEF BAXA (1959, Klatovy) je český soudce, od srpna 2023 předseda Ústavního soudu České republiky. Vystudoval právnickou fakultu UK v Praze, působil jako první předseda Nejvyššího správního soudu České republiky.

 

 

LISTOPAD, 1

MUDr. Kristina Höschlová

Medicína budoucnosti – od invazivity ke vnímavosti 

Svět se mění, hodnoty, víra i priority lidí se mění. Pacienty můžeme léčit pouze prostředky, kterým oni sami důvěřují. Aby západní medicína neztratila důvěru svých pacientů, bude třeba zjemnit vnímavost a přizpůsobit léčbu jejich novým hodnotám. Jaký by mohl být směr, kterým se západní medicína bude v příštích desetiletích ubírat? 

KRISTINA HÖSCHLOVÁ (1979, Praha) je česká lékařka a záchranářka. Vystudovala 3. LF UK, účastnila se misí Lékařů bez hranic. V roce 2022 založila institut komplementární medicíny Mehana.

 

LEDEN, 23

prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D.

Škola jako „dílna lidskosti“ - formování charakteru dle J. A. Komenského

Od první do deváté třídy stráví děti ve škole zhruba 8200 hodin. To je luxusní časová dotace, ohromná investice. Co od toho čekáme? Co se má s dítětem během tohoto ohromného množství hodin stát? Co má dítě získat? Co potřebuje pro život v 21. století? A co potřebuje společnost? Co je to podstatné, to naprosto zásadní? A co méně podstatné? J. A. Komenský měl před 350. lety jasno: charakter. Škola má být „dílnou lidskosti“, kde se člověk učí být nejprve člověkem dobrého charakteru. Získá-li k tomu navíc i znalosti a dovednosti užitečné pro život, jen dobře, ale podstatný je charakter. Proč právě charakter? A také jak se výchovně formuje? Jak se učí? Je vůbec učitelný? Odpovědi na tyto otázky budou předmětem talku. 

JAN HÁBL je manžel, otec, pedagog a komeniolog. Po studiích filozo­fie výchovy při University of Wales působil jako učitel angličtiny, věnoval se výzkumu v Komenského institutu v Praze, přednášel na univerzitách v Hradci Králové a v Ústí nad Labem v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělá­vání. Je autorem titulů odborných i krásných, např. Labyrint upgrade. Jinotajný román (nejen) pro děti (2015), Na charakteru záleží, problém učitelnosti dobra (2020), I když se nikdo nedívá, fundamentální otázky etického vychovatelství (nakl. P. Mervart 2015), Aby člověk neupadal v nečlověka (nakl. P. Mervart 2015), Učit (se) příběhem. (Host 2013), On being human(e) (Wipf&Stock 2017). 

 

ÚNOR, 14

Ing. Arch. Josef Pleskot

Architektura jako nástroj demokracie

Prostředí, kterým jsme obklopeni nás do značné míry formuje. Stejně jako krajina, klima, historie, ale třeba i jazyk. Architektura s těmi všemi fenomény může dobře zacházet. Cílem je, aby vznikl prostor pro život, který bude nabízet co nejvíce inspirativních příležitostí k potkávání se a k vytváření co nejkvalitnějších společenských vztahů. 

JOSEF PLESKOT (1952, Písek) je český architekt. Vystudoval fakultu architektury ČVUT v Praze. Ve své tvorbě se inspiruje českou moderní tradicí, je držitelem mnoha cen, mimo jiné ceny Architekt roku 2014. V Moravskoslezském regionu se podílel na rekonstrukci průmyslového areálu Vítkovice.

 

 

BŘEZEN, 19

Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.

Provinční tvář velké změny

Vnímáme-li české dějiny jako složitý, nikdy nekončící dialog domácích předpokladů s různorodými vnějšími podněty, byla jedna z jeho závažných kapitol napsána v rámci velké změny, která je ve střední Evropě spojována s dlouhým 13. stoletím. Počátky Opavy přitom dokládají, že úspěšnou modernizaci společnosti za vlády posledních Přemyslovců lze dobře sledovat nejen v obecném, nýbrž také v neméně důležitém, provinčním rozměru.

MARTIN WIHODA (1967, Opava) je český historik, který se zabývá středověkými dějinami střední a západní Evropy. Absolvent Mendelova gymnázia v Opavě, působí na Slezské univerzitě v Opavě.

 

DUBEN, 15

JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D.

Návrat geopolitiky? Mezinárodní vztahy v éře války na Ukrajině 

Závěr 20. století se nesl ve znamení převládajícího idealistického pohledu na vývoj mezinárodních vztahů, které měly směřovat k posílení integrace do nadnárodních uskupení a vyzdvižení role mezinárodních organizací. Představa Francise Fukuyamy o „konci dějin“, který měl nastat globálním vítezstvím liberální demokracie a tržní ekonomiky, však nedošla svého naplnění. Méně optimistický pohled nabízel ve svém pojednání o „střetu civilizací“ Samuel Huntington, který se z klasicky realistického pohledu na mezinárodní vztahy dominované silnými státy ovšem vymykal svou vizí založenou na konkurenci civilizačních modelů. S odstupem tří desítek let od publikace dnes již klasických děl obou zmíněných autorů můžeme společně nahlédnout na současnou podobu světového uspořádání, na podobu, která je poznamenána rostoucí fragmentací mezinárodních vztahů spojenou s důsledky covidové pandemie a války na Ukrajině.    

JIŘÍ GEORGIEV (1976) získal titul JUDr. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, postgraduálně vystudoval historii na Filosofické fakultě UK. Je spolupracovníkem Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK. V současné době působí jako náměstek sekce Mezinárodní vztahy a finanční trhy Ministerstva financí ČR.

 

KVĚTEN, 6

RNDr. Jiří Grygar, CSc. 

Vznik fyziky, chemie a biologie aneb za všechno může velký třesk

Současná věda dokazuje, že vesmír vznikl v okamžiku, kterému se obrazně říká Velký třesk. Vesmír tedy není věčný. Zrodil se náhle přibližně před 13,8 miliardy let. Nevíme však nic o tom, co bylo před Velkým třeskem. Pravděpodobně nebylo nic. Ve vesmíru se zrodila hmota, která se začala rozpínat. Hustota látky ve vesmíru neustále klesá a za velmi dlouhou dobu se vesmír pravděpodobně rozplyne. První kolo poznatků o vesmíru získala fyzika, následovala chemie a rozvoj poznatků dokončila biologie. Zatím nemáme poznatky o inteligentním životě ve vesmíru.
 

JIŘÍ GRYGAR (1936) je známý vědec a astrofyzik, popularizátor vědy. Působil v oddělení astročásticové fyziky AV ČR. Je držitelem mnoha cen a člen řady organizací, jako je Česká křesťanská akademie či Klub skeptiků Sysifos.

 

2022 – 2023

ZÁŘÍ, 20

Dr. Ing. Ladislav Heryán, Th.D., SDB

Proč číst Bibli ještě ve 21. století?

Proč číst Bibli ještě ve 21. století? Starší část Bible je tvořena prastarými spisy židovského národa, novější část bible tvoří texty, které jsou posvátné pro křesťany a týkají se Ježíšova působení a jeho příslibů. Může tato kniha, která inspirovala nesčetné množství uměleckých a literárních děl, být přínosná i pro člověka, který v Boha nevěří? Nejen o tom si budeme povídat s biblistou, salesiánem, vysokoškolským pedagogem a katolickým knězem Ladislavem Heryánem.

LADISLAV HERYÁN (1960, Petřvald) je salesián, biblista, katolický kněz, spisovatel a pedagog. Známý je pro své styky s osobnostmi disentu a populární knihy, například Exotem na této zemi.

 

ŘÍJEN, 5

JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c.

Proč je ústava důležitá?

Ústava je ústředním kodexem, ze kterého stát a veškeré jeho orgány a aktivity vychází. Některé země s velikou ústavní tradicí mají svou ústavu „pouze“ nepsanou, přesto však nezpochybnitelně respektovanou. Byť ústava České republiky psaná je, stejně jsme v poslední době svědky pokusů o její ohýbání a překrucování ve prospěch individuálních hráčů. Proč je obrana ústavy důležitá? O tom budeme diskutovat s ústavním činitelem a předsedou Ústavního soudu, disidentem, chartistou a doktorem práv Pavlem Rychetským.“

Pavel Rychetský (1943, Praha) – je český právník, disident a předseda Ústavního soudu České republiky. 

 

Listopad, 7

RNDr. Václav Cílek, CSc.

Jak udělat ze světa lepší místo k životu?

Svět je v pohybu a my nevíme, co si s ním i se sebou počít. V besedě se pokusíme nějak definovat současná rizika a hledat nikoliv jejich řešení, ale způsob, jak i za náročné situace vést dobrý život.

VÁCLAV CÍLEK (1955, Brno) je český geolog, esejista, klimatolog a spisovatel. V posledních letech se intenzivně věnuje tématům souvisejícím s proměnami našeho světa.

 

PROSINEC, 7

Mgr. Michael Žantovský

Václav Havel tady a teď

Dotkneme se témat jako moc a bezmoc občanské společnosti, proč je důležité mít prezidenta, nárůst extremismu a populismu, demokracie tváří v tvář válečné lítici či politické korektnosti, radosti překladatelského řemesla nebo zda se Václav Havel opravdu setkal s Woodym Allenem.

MICHAEL ŽANTOVSKÝ (1949, Praha) je bývalý český diplomat, překladatel, psycholog, politik, od září 2015 ředitel Knihovny Václava Havla.

ÚNOR, 7

Boris Bělenkin a organizace Memoriál

Strážci paměti

Toto setkání Moderních výzev bude poněkud odlišné. Setkáme se zástupci organizace Memoriál, která se věnuje mapování období stalinistických zločinů. Debatě bude předcházet projekce krátkého dokumentu. Naším hostem bude i pan Boris Bělenkin, zástupce ruské sekce organizace Memoriál, která je čerstvým držitelem Nobelovy ceny míru.

Vyrovnání se s minulostí je velikým tématem, pohnuté ruské dějiny jsou pro nás stále aktuální, zvláště s ohledem na vyostřenou geopolitickou situaci.

BORIS BĚLENKIN (1958), ředitel knihovny organizace Memoriál, oceněné Nobelovou cenou míru, v současné době musel opustit Rusko a žije v Evropě.

BŘEZEN 14

Erik Tabery

Svoboda slova v éře dezinformací a role médií

Svoboda slova je velikým výdobytkem západní civilizace a patří mezi hodnoty, jež stojí za to ochraňovat. Naše společnost se nicméně nyní musí vypořádat s velikým problémem – se systematickým šířením lží jako s jedním z nástrojů hybridní války. Má to být ovšem stát, kdo bude určovat, které informace jsou validní? Nebo to mají být média, kdo mají pravdivě informovat? Vždyť pravdivost výroků není vždy pravoúhle rozlišitelná, a ne každá lež je křišťálově průhledná.

ERIK TABERY (1977) je český spisovatel, novinář, šéfredaktor týdeníku Respekt. Je držitelem ceny Ferdinanda Peroutky, ceny Toma Stopparda a Magnesia Litera. Mezi jeho publikace patří například dílo Opuštěná společnost, Vládneme, nerušit či Hledá se prezident.

DUBEN, 25

prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc.

Odejít, když nastal čas

Téma umírání a smrti se po dlouhém období tabuizace vrací do našich úvah i do našich životů. Co můžeme považovat za dobrou smrt? Smíme si o konci svého života rozhodovat sami? Je v pořádku odmítnout léčbu, která už ve skutečnosti není léčbou? Dá se zajistit důstojný odchod ze světa? A jaká má být role lékařů? Jde o závažná etická dilemata, která s sebou přináší moderní medicína a s nimiž bude neodvratně konfrontován každý z nás – proto nikdy není příliš brzy na hledání odpovědí…

RENATA VESELSKÁ (*1968, Boskovice) je profesorka Ústavu lékařské etiky a Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity. Profesuru získala v oboru Molekulární biologie a genetika na MU, obor Bioethics vystudovala v USA včetně dalšího specializačního vzdělání. Na Masarykově univerzitě přednáší předměty zaměřené na bioetiku, buněčnou a molekulární biologii a současně zde působí jako předsedkyně Etické komise pro výzkum MU. V roce 2022 byla jmenována jako vůbec první zástupce ČR členkou European Group on Ethics in Science and New Technologies (EGE).

KVĚTEN, 22

prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA

Teorie vědomí a současná společnost

Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy. Její řešení by umožnilo nejen porozumět tomu, jak je konstruována a strukturována vědomá skutečnost a jaká je povaha reality, ale rovněž by bylo lépe zřejmé, jakými mechanismy dochází k rozvoji duševní nemoci. Na rovině celospolečenské pak teorie vzniku vědomé skutečnosti může přispět k pochopení a řešení negativních jevů jako jsou konspirační teorie apod.

JIŘÍ HORÁČEK (1966) je český lékař, psychiatr. V současné době je přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ. Profesně se ve velké míře věnuje možnostem uplatnění psychedelik v klinické medicíně.

2021 – 2022

ZÁŘÍ, 21

MUDr. Tomáš Šebek

Globální problémy lokálníma očima

„Co je v životě důležité? Co mám v budoucnu dělat? Jak se zorientovat v čím dál složitějším světě a jak si to pro sebe zjednodušit? Tak to jsou otázky, na které stále neznám odpovědi 🙂 Pomůžete mi, studenti?“

TOMÁŠ ŠEBEK (1977, Praha) – český chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic, zakladatel serveru uLékaře.cz

 

ŘÍJEN, 14

Jiří Padevět

Cesta ke svobodě a demokracii

„Když nefunguje demokracie, jak funguje společnost? Jsou lidé v totalitní společnosti lepší, nebo horší? Ohlédnutí za léty 1938 až 1948/9 v Českých zemích.“

JIŘÍ PADEVĚT (1966, Praha) – český spisovatel a ředitel nakladatelství Academia, ve své tvorbě se zaměřuje na protektorátní a poválečné dějiny.

 

LISTOPAD, 25

arm. gen. Ing. Petr Pavel, MA, PhDr. Petr Kolář

Diplomacie, bezpečnost a nové hrozby

 

LEDEN, 18 – ON-LINE STREAM

Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Moderní adaptace krajiny

„Adaptace české krajiny a celkově celé české společnosti na klimatickou změnu rozhodne o tom, jak se v naší zeměpisné poloze bude žít budoucím generacím. Adaptačních strategií existuje celá řada a je jisté, že z velké části půjde o technologické inovace. V tomto smyslu jsme na České zemědělské univerzitě v Praze založili Centrum pro vodu, půdu a krajinu. Vlajkovou lodí centra jsou pilotní projekty chytré krajiny. Jejich cílem je vytvořit hned několik demonstračních krajinných laboratoří pro různé krajinné typy. V těchto pilotních krajinných polygonech navrhnout a zrealizovat takové krajinné systémy, které odolají klimatické změně. Budou to takové hi-tech krajiny, které ovšem budou ctít přírodní, historické i estetické hodnoty. Budou to krajiny, kde se i v mnohem tvrdších klimatických podmínkách po roce 2050 bude dát komfortně žit a udržitelně hospodařit. Budou to prototypy krajin, které nás v budoucnu spolehlivě uživí. Podle nich pak bude možné provádět úpravy na celém území Česka.“

 

PETR SKLENIČKA (*1964, Česká Lípa) –  český pedagog, rektor České zemědělské univerzity v Praze, bývalý předseda České konference rektorů.

 

ÚNOR, 15

doc. PhDr. Miroslav Černý, Ph.D.

Jak umírají jazyky a proč je chránit

Lidské jazyky vymírají a společně s nimi mizí fascinující kulturní bohatství nespočtu etnických skupin. Proč a jak? Která jsou jazykově nejrizikovější místa planety? Co nám mohou prozradit jazyky posledních mluvčích? A jaká budoucnost je nejspíš čeká? Přednáška Miroslava Černého přinese aktuální svědectví z cest za ohroženými jazyky a kulturami pěti kontinentů a na všechny tyto otázky se pokusí nalézt odpověď. Zároveň nás vyzve k boji proti lhostejnosti, s níž se téma jazykové smrti tak často potýká.

MIROSLAV ČERNÝ (* 1977, Opava) je etnolingvista, překladatel a spisovatel. Vystudoval moderní filologii, doktorát získal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jako pedagog působí na Ostravské univerzitě, kde přednáší anglistiku a amerikanistiku. Badatelsky se zaměřuje na výzkum variant anglického jazyka v bývalých britských koloniích, problematiku menšinových jazyků a na dějiny a kulturu původních obyvatel Severní Ameriky. Procestoval více než sto zemí pěti světadílů, obvykle s cílem zdokumentovat vitalitu domorodých jazyků a kultur. O svých výpravách, výzkumech a objevech napsal nespočet odborných studií, reportáží a zpráv, včetně několika cestopisných a populárně-naučných knih: např. Slovem svět: Příběhy mizejících jazyků (Praha: Dauphin, 2016) nebo Mizející hlasy: Výpravy za ohroženými jazyky (Praha: Togga, 2020). Do češtiny přeložil ústní slovesnost indiánů z oblasti Velké pánve (USA), kterou představil v komentované antologii Poselství prachu: Mýty a legendy Šošonů (Praha: Argo, 2013). Je také autorem biografie českého etnografa a bývalého ředitele Náprstkova muzea Václava Šolce Život s indiány tří Amerik (Praha: Akropolis, 2019). Ve svém volném čase se věnuje japonskému šermu stylu Nakagawa rjú battódžucu.

 

 

BŘEZEN, 17

JUDr. Jaroslav Pospíšil

Hledat pravdu v historii je důležité

Odkrývat skrytá místa v naší historii je namáhavé a složité. Má smysl vracet se do dob okupace a dokazovat, že nic není ani černé nebo bílé? Jaká byla úloha partyzánů za války a jaká po ní? Proč zatím nejsou zmapovány mnohé události 50. let? Lze najít v tehdejších archivních materiálech pravdu? O tom všem a dalších podobných otázkách bude tato přednáška.

JAROSLAV POSPÍŠIL (*1941, Jankovice) je český právník a spisovatel, který se věnuje zločinům nacistického a komunistického režimu. Třikrát obdržel cenu Egona Erwina Kische.

 

 

DUBEN, 7

Mgr. Tomáš Etzler

Tváří v tvář Číně

Intenzivní prožitky z Říše středu z pohledu zkušeného novináře, který v zemi strávil roky svého života. Bude Čína supervelmocí 21. století jak se o tom často hovoří nebo je to mýtus? Je Čína hrozbou nebo spolehlivým partnerem? Novinář a autor komentuje současnou Čínu a její rostoucí vliv na globální dění.

TOMÁŠ ETZLER (*1963, Ostrava) je český novinář, který strávil několik let v Číně. O svých prožitcích z této země hovoří na besedách. Je držitelem Ceny Emmy.

 

 

KVĚTEN, 12

Mgr. Jaroslav Kmenta

Význam a úloha investigativní žurnalistiky

Česká novinařina si podle mého soudu prochází od roku 2013 jedním z nejtěžších období od polistopadové éry. Dramatické vlastnické změny v několika vydavatelstvích vyvolaly krizi v mediálním světě, což později využili někteří politici, lobbisté a podnikatelé, aby si z novinářů udělali jen své onuce, nebo aby z nich vytvořili jakéhosi třídního nepřítele.Dělají zištně. Navíc se svobodné a nezávislé novinařiny ve skutečnosti bojí. Mají z ní strach, protože žijí v obavě o svůj vliv a moc. Novináři jsou pro ně jen zrcadlem. Jenže to se „ti mocní“ snaží rozbít, aby neviděli své hříchy a poklesky. Myslím si, že naším skutečným posláním nyní je – kromě standardní práce – tuhle domnělou slabost přetavit v přednost a sílu. Jsem přesvědčen, že jde o to, dovést sebe a média k ještě větší svobodě a nezávislosti, než jaká tu byla před rokem 2013.

JAROSLAV KMENTA (*1969, Nymburk) je český investigativní novinář a spisovatel. Mezi jeho knihy patří titul Padrino Krejčíř, Rudý Zeman či Boss Babiš.

 

 

ČERVEN, 8

prof. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D.

DNA v kriminalistice

Analýza DNA si získala své místo v kriminalistice už v 80. letech minulého století. V mnoho ohledech je bezkonkurenčně nejlepším nástrojem pro identifikaci konkrétní osoby nebo příbuznosti mezi osobami. “Proškolení“ televizními seriály typu Kriminálka Miami však vede k nerealistickým očekáváním soudů a laiků ohledně možností analýzy DNA v kriminalistice, někdy také k bezúčelnému přetěžování forenzních genetiků anebo i k ničení biologických stop zločinci. Na příkladech ukáži, jak analýza DNA probíhá, co se dá s její pomocí dokázat, když je vše provedeno správně, a co vše se dá pokazit, pokud se udělá zásadní chyba.

JIŘÍ DRÁBEK je forenzní genetik působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palacekého. Mezi jeho odborné zájmy patří reprodukovatelné prognostické a prediktivní biomarkery rakoviny a laboratorní techniky pro genotypizaci a individualizační profilování DNA.

 

 

2020 – 2021

ZÁŘÍ, 29

Mgr. et Mgr. Marek ‚Orko‘ Vácha, Ph.D.

3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Chuť žít

„Šance žít přichází jen jednou. Svatý Jan od Kříže říká, že Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu. Jaká je odpovědnost člověka za jeho životní příběh? Co je v životě opravdu důležité? Jak naplnit čas, který nám byl dán? Kněz a bioetik Marek Vácha vyzývá k tomu, abychom se nespokojili s málem, abychom „prosili o velké dary“ a naplnili nádoby našich životů vrchovatou měrou.“ Pavel Štěpánek

MAREK ‚ORKO‘ VÁCHA (*1966, Brno) – římskokatolický kněz, biolog, spisovatel, předseda akademického senátu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a administrátor farnosti v Lechovicích na jižní Moravě. Profesně se věnuje výuce etiky, ve svých knihách se dotýká vzájemných vztahů vědy, víry a osobní zkušenosti člověka v pozoruhodném světě. Marek Vácha vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, teologické vzdělání získal v Olomouci a v Bruselu. 

 

 

ŘÍJEN, 13

Bob Kartous

Edu-IN

Jak přežít kyberprostor

„Žijeme v historicky jedinečné době. Vznikla úplně nova dimenze lidské existence, kyberprostor. Umět v něm (a s ním) žít jsme se ale nenaučili. Kyberprostor zatím více pohlcuje než dává. Zároveň se prudce zvýšila naše životní úroveň. Evolučně jsme však nastaveni na nedostatek, s nadbytkem se neumíme vyrovnat. Jsme pod neustálým atakem cukrů a kybercukrů, pod jejich vlivem se z nás stávají méně odolní a méně schopní jedinci i společnosti. Syndrom nažraného lva a rozhodovací paralýza způsobují nemohoucnost tváří v tvář technologickému hyperloopu, jenž nezadržitelně uhání, aniž bychom měli jeho pohyb pod kontrolou. Co s tím můžeme dělat? Co potřebujeme, abychom se vyrovnali s virtuálně-fyzickou konfigurací života ve 21. století?“

BOB KARTOUS – *1977 – je profesionální provokatér veřejné diskuse. Je autorem knihy z žánru non-fiction s názvem No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?, která vychází v říjnu 2019. Pravidelně spolupracuje s Aspen Institute Central Europe na přípravě výroční konference AspenAnnual. Je spolupracovníkem think tanku EDUin a autorem konceptu Auditu vzdělávacího systému v ČR. O vzdělávání publikuje v řadě českých médií, pravidelně pro česká média komentuje události, které se ve vzdělávání odehrávají. Řečník a moderátor (Forum 2000, Meltingpot Colours of Ostrava, TEDx atp.). Poradce Jiřího Drahoše, předsedy vzdělávacího výboru Senátu Parlamentu ČR. Člen kolegia rektora Vysoké školy ekonomiky a managementu. Pomáhal rozjíždět vzdělávací start up Education Republic. S centrem současné kultury DOX zrealizoval vzdělávací program Synapse, jenž sestává z několika workshopů zaměřených na posílení sociálního a občanského povědomí mezi mladými lidmi. Je spoluautorem knihy 2036, kapitoly o budoucnosti vzdělávání. Působí jako editor Britských listů, kritického internetového deníku. Od roku 2018 slouží jako mluvčí Českých elfů, občanské skupiny zabývající se dezinformacemi v českém digitálním prostoru. Absolvoval Pedagogickou fakultu a Fakultu sportovních studií MU v Brně, doktorát získal na Mediálním institutu Fakultě sociálních studií UK v Praze. V roce 2019 mu byla Masarykovou univerzitou udělena malá bronzová medaile.

 

 

LISTOPAD, 3

Arm. gen. Ing. Petr Pavel, M.A.

armádní generál, bývalý předseda vojenského výboru NATO

Bezpečností výzvy ČR

„V poslední době slýcháme od nejvyšších představitelů státu, že žijeme v jedné z nejbezpečnějších
zemí světa, v zemi, která není vystavena žádnému bezprostřednímu ohrožení a že největším z těch
nepřímých je mezinárodní terorismus. Zároveň se v médiích často dočteme o probíhající válce s
různými přívlastky – informační, kybernetické nebo hybridní. Vidíme záběry z konfliktů v
Afghánistánu, Sýrii, Iráku, Libyi, Mali, na Donbase a na mnoha dalších místech. Bezpečnostní služby
varují před nepřátelskými aktivitami Ruska, Číny, Iránu, nebo Severní Koreje. Jsme skutečně
ostrůvkem bezpečí v moři nestability a konfliktů? Dotýkají se tyto a další hrozby České republiky?
Pokud ano, tak do jaké míry? A můžeme s tím vůbec něco dělat?“

PETR PAVEL (*1961) je armádní generál ve výslužbě, který dosáhl nejvyšších vojenských postů jak
v Armádě ČR – náčelník Generálního štábu (2012-2015), tak i v Severoatlantické alianci – předseda
vojenského výboru NATO (2015–2018). Do této prestižní pozice byl zvolen jako první představitel
postkomunistických států. Vojenskou dráhu započal již v roce 1975, když nastoupil na Vojenské
gymnázium v Opavě, následně absolvoval studia ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve
Vyškově, postgraduální studium zpravodajství na Vojenské akademii v Brně, vysokou štábní školu v
Camberley (Velká Británie), Královskou akademii obranných studií v Londýně (2005) a na King’s
College London, kde získal titul Master of Arts (M.A.) v oboru mezinárodních vztahů (2006). Velitelské
posty zastával u výsadkové průzkumné čety zvláštního určení v Prostějově, u útvarů vojenského
zpravodajství, společných sil i jako zástupce Armády ČR v mezinárodních institucích. Byl účastníkem
několika zahraničních vojenských misí a za vykonané hrdinské činy obdržel řadu vyznamenání AČR i
vysoké zahraniční řády, mj. nejvyšší vyznamenání Francie a USA. Od svého odchodu do zálohy ke
konci roku 2018 se věnuje přednáškám a popularizaci otázek obrany a zahraniční politiky. S cílem
posilovat bezpečnost, občanskou společnost a demokratické hodnoty v České republice založil spolek
Pro bezpečnou budoucnost.

 

 

ÚNOR, 23

Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.

Výzva ke štěstí

Filosofický pohled na současnost a život člověka v ní. Úloha bytostného rozhovoru se sebou, s polis i s bytím. Štěstí není nic jiného než plnost bytí v tady a teď. Současné problémy a úzkosti, ontologická a ontická nouze.

ANNA HOGENOVÁ – *1946, Praha. Vystudovala na FF UK obor Český jazyk a Občanská výchova a na FTVS UK tělesnou výchovu.

Docenturu a profesuru získala v devadesátých letech minulého století, titul PhDr. a Csc, v osmdesátých letech . Narozena 23. 10. 1946, má tři děti, žije v Praze. Napsala přes 30 monografií, mnoho článků do časopisů, pravidelně studovala v Berlíně na Freie Uni v Dahlemu v tehdejší významné knihovně, prakticky od roku 1995 až do roku 2017.

Přednáší Dějiny filosofie, fenomenologii a filosofii těla a tělesnosti.

 

BŘEZEN, 24

PhDr. Tomáš Sedláček, Ph.D.

Ekonomie dobra a zla

Přednáška s názvem EKONOMIE DOBRA A ZLA se zaměří na nejrůznější aktuální ekonomická témata, problematiku a kontroverzi nadnárodních společností a virtuálních měn či vykořisťování v moderním světě. Ekonomie v podání Tomáše Sedláčka však nemá pouze analytický rozměr, naopak je obohacená o aspekty filozofie, umění či náboženství.

DUBEN, 14

JUDr. Daniela Drtinová, Ph.D.

Role moderních médií v současnosti

právnička, moderátorka, spolutvůrkyně DVTV

S Danielou Drtinovou z první internetové televize DVTV budeme diskutovat o tom, jak přinášet relevantní informace, témata i hosty v turbulentní době, o standardech kvalitní žurnalistiky a taky o tom, jaké to je být moderátorem online.

DANIELA DRTINOVÁ – *1970, Olomouc. Po olomouckém gymnáziu Jiřího z Poděbrad  vystudovala Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Studium zakončila titulem PhD. v roce 1997. Novinářskou dráhu odstartovala jako parlamentní zpravodajka tiskové agentury Arteria, v roce 1993 nastoupila do ČT, kde postupně moderovala Debatu, „21“, Události, komentáře a Interview Daniely Drtinové. Je nositelkou novinářské ceny K.H.Borovského a za pořad Události, komentáře tým obdržel TV cenu Elsa. V roce 2014 získala také Novinářskou cenu Nadace OSF a v roce 2015 zvláštní cenu poroty FITES Trilobit Beroun. Po 21 letech působení v televizi veřejné služby skončila v ČT na konci března roku 2014. Po odchodu s kolegy z ČT spustili internetový projekt DVTV pod mediálním domem Economia.

DVTV je nositelkou 11 Křišťálových lup, prestižních cen českého internetu.  V r. 2020 na podzim jí vyšla životopisná kniha „Jako bych žila dva životy.“

 

KVĚTEN, 10

Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.

Lesk a bída českých společenských věd a proč máme velký problém

České technické a přírodní vědy sice nejsou světoborné, ale ostudu nám ve světě nedělají. Avšak naše společenské vědy, ekonomie, sociologie, psychologie, politická ekonomie, právo, výzkum školství a vzdělávání, atd… příliš nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr vyspělejších zemí EU15 zůstává obrovská. Národní hodnocení výzkumu nám tuto nepříjemnou věc  milosrdně dlouhodobě milosrdně tajila. Problém v plné nahotě odhalil až fenomén covid. Přitom poznání existence problému a jeho příčin je předpokladem k tomu, abychom ho začali řešit.  Společenské vědy totiž vytváří nezbytný znalostní a intelektuální zázemí pro kvalitní vládnutí  v každí zemi. Prezentující je přesvědčen, že lepší než o tomto přesvědčovat přicházející a odcházející politiky, je změny k lepšímu vhodnější podporovat veřejnou osvětou, a chová naději, že se pak mezi mladší generací najde dost optimismu a kuráže ke skutečně systémovým změnám ve školství, vědě a obecně v řízení země. Přednáška bude podložena bohatou kvantitativní evidencí čísel, tabulek a grafů o více či méně známých i dosud neznámých skutečnostech.

 

 

 

ČERVEN, 17

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

psychiatr a psychoterapeut

Co vše lze  vydržet a jak přežít i dnešek

Za posledních 30 let zažila naše společnost naprosto nevídaný vzestup ekonomických podmínek a možností pro všechny. Dnešní generace pětatřicátníků a mladších vyrůstala v podmínkách, které česká společnost předtím nikdy nezažila, navíc krmena bláboly o nekonečné prosperitě. Pandemie koronaviru učinila tomuto snu konec. Je nutné si odpírat, chudneme a zchudneme ještě víc a po odeznění krize, už nebude, jak bylo předtím. Ve svém sdělení bych rád odkázal na minulost, kdy bylo občas daleko „zajímavěji“ a otevřel nadějnou šanci, jak tohle přežít a jak se dopracovat k dobré kvalitě života. Opravdu starý psychiatr Radkin Honzák
 

RADKIN HONZÁK – *1939, Praha. Ženatý, dvě děti, dvě úžasné vnučky.

Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, pracoval v PL Kosmonosy, po atestaci jako konzultační psychiatr nejprve v Ústavu pro výzkum výživy, po sjednocení krčských výzkumných ústavů v IKEM, kde působí dosud v transplantačním programu. Deset let vedl Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK. Dnes pracuje v ambulanci IKEM a Remedis..

Pracovní zájmy: komunikace, psychoterapie, psychosomatika.

 

2019 – 2020

ZÁŘÍ, 24

prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc.

Fakulta humanitních studií UK, Praha

Kdo jsme, odkud přicházíme, kam kráčíme?

 

„Když se starší člověk rozhlédne po internetu, může mít dojem, že se snad všichni zbláznili. Jeden se třese zlostí, druhý strachem a třetí tiše vydělává peníze. Mohou si to dovolit, ale jako kdyby každý žil v nějakém jiném světě. Než se k někomu z nich přidáme, stálo by možná za pokus, stručně si připomenout, jaký je ten svět, v němž přece všichni žijeme. Co se v něm změnilo a den ze dne mění, co z něho zmizelo a co se nově rodí. Není toho málo.“ 

 

 

JAN SOKOL – *1936 – Praha, významný český filosof, překladatel, vysokoškolský pedagog. Původně se vyučil zlatníkem, poté v dálkovém studiu odmaturoval, studoval matematiku na MFF UK, posléze mnoho let pracoval jako programátor a výzkumný pracovník Výzkumného ústavu matematických strojů.  Podepsal Chartu 77, v sedmdesátých letech vedl bytové semináře. Po sametové revoluci byl zvolen poslancem za Občanské fórum, v roce 1998 se stal ministrem školství ČR. Na Univerzitě Karlově přednášel filosofii, antropologii a religionistiku, přeložil mnoho především filozofických knih, podílel se na ekumenickém překladu Bible. 

Jan Sokol byl předsedou Akademického senátu PedF UK (1994-97), členem Akademického senátu UK (1994-96, 1999-2001), členem vědecké rady několika fakult UK a Masarykovy univerzity Brno. Místopředseda správní rady International Bureau of Education (UNESCO) v Ženevě (1998-2002). V letech 2002-2008 člen předsednictva Grantové agentury ČR, člen Správní rady Masarykovy univerzity Brno, Sněmu a Dozorčí rady Akademie věd ČR (1998-2002), člen České pobočky Římského klubu a PEN Clubu. Od roku 2015 člen vědecké rady GAČR.

//www.jansokol.cz/

 

 

ŘÍJEN, 22

Mgr. Michal Žák, Ph.D. a Mgr. Daniel Tichý 

Česká Televize, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha

Klima a jeho přesah

 

„Změna klimatu – dvě slova, se kterými se v médiích setkáváme stále častěji. Není divu, vždyť jde o jednu z největších výzev, před kterými lidstvo stálo. A právě vliv člověka je v současnosti rozhodujícím faktorem, což je mezi klimatology dobře známo. Přesto se stále setkáváme s řadou zavádějících tvrzení a mýtů, které se snaží bagatelizovat jak vliv člověka, tak i vlastní dopady změny klimatu. Přitom v řadě oblastí světa se dostáváme k pomyslnému bodu zlomu, po jehož překonání už nebude cesty zpět, nebo jen velmi obtížně. Dopady klimatické změny zasahují do mnoha oblastí lidského života, ale i života dalších živočišných a rostlinných druhů na naší planetě. Tyto dopady jsou sice často negativní, na druhé straně lze ale změnu klimatu chápat i jako příležitost k čistějšímu a zdravějšímu prostředí i způsobu života. Neobejde se to ale beze změny myšlení a částečně i návyků obyvatel Země.“

 

 

MICHAL ŽÁK – *1978 – Třebíč, je český meteorolog, moderátor a vysokoškolský pedagog, od roku 2005 moderuje v České televizi pořad Předpověď počasí, je spolu s Danielem Tichým tvůrcem čtyřdílného dokumentárního cyklu Klima mění Česko o vztahu ČR vůči hrozbám globálního oteplování. Spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a přednáší na MFF UK.

Daniel Tichý – *1977 – se v mediálním prostředí pohybuje více jak dvě dekády. Je absolventem Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, studijní program Mezinárodní vztahy. V posledních letech se zaměřuje na komunikaci tématu klimatické změny, články na toto téma pravidelně publikuje na zpravodajském webu ČT24. Je autorem a režisérem čtyřdílné televizní série „Klima mění Česko“. Ve spolupráci s neziskovou organizací CI2 je hlavním koordinátorem osvětového projektu „Klima se mění: od informací k akcí“, který se věnuje osvětové činností v oblasti ochrany klimatu a zvyšování povědomí veřejnosti o vhodných klimatických opatřeních.
 

//www.ceskatelevize.cz/lide/michal-zak/

 

 

LISTOPAD, 19

Mgr. et Mgr. Tomáš Němeček

novinář a právník, Praha

Demokracie a její limity – přednáška při 30. výročí sametové revoluce

 

 

„Co se stalo s médii a dá se jim ještě věřit? V této části přednášky budeme mluvit o „oligarchizaci“ českých médií a vlivu na jejich obsah.
Co se stalo s politickými stranami? V této části přednášky budeme mluvit o proměně české společnosti a o tom, co ji drží pohromadě.
Co mohu udělat pro ochranu demokracie? V závěru přednášky bude řeč o Vás.“

 

TOMÁŠ NĚMEČEK – *1973 – Opava,  známý český novinář a právník. Působil v řadě známých deníků a týdeníků – Respektu, Hospodářských novinách a naposledy v Lidových novinách. Jeho novinářská práce byla oceněna v roce 2004 Cenou Ferdinanda Peroutky. V roce 2011 obdržel cenu nadace Open Society Fund v kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší rozhovor“ za rozhovor s Václavem Havlem. Za rok 2012 obdržel Cenu Karla Havlíčka Borovského. Je autorem několika komiksových knih v edici Velikáni do kapsy nakladatelství Mladá fronta, knih s tématikou osobností českého práva (biografie Elišky Wagnerové, rozhovor s Pavlem Rychetským), v současné době působí v advokacii.

//video.aktualne.cz/dvtv/nemecek-v-novinarine-jsem-dosahl-vseho-chci-byt-starostou/r~e436c1ee05df11e4bd55002590604f2e/

 

 

PROSINEC, 10

Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Genetické inženýrství rostlin: věda kontra iracionalita


 

deset tisíc let rostlinných biotechnologií, evoluce ve zkumavce aneb cesta tam a zase zpátky, rostliny geneticky manipulované a genově editované, coby naděje pro ekozemědělství, přírodu i člověka; rizika toho co umíme, smíme nebo čeho se neodvážíme?

 

ZDENĚK OPATRNÝ – *1941, český biolog. Vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zde se zabývá zejména buněčnou biologií, patří k zakladatelům rostlinných biotechnologií v ČR. Jeho poznatky a zkušenosti přispěly mimo jiné ke vzniku a rozvoji tzv. rostlinných biotechnologií u nás i ve světě, k jejich uplatnění zejména v ochraně, šlechtění a množení kulturních rostlin „od brambor po růže“.

zdroj: Český rozhlas

//plus.rozhlas.cz/host-studia-leonardo-biolog-prof-zdenek-opatrny-6602739

 

 

LEDEN, 21

prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc.

Přírodovědecká fakulta OU, Ostrava

Moc, politika a mezinárodní hrozby



„Geopolitika provází státy od jejich vzniku a nejinak je tomu i ve 21. století. Státy mají svoje zájmy a podle nich se chovají – spolupracují mezi sebou, soupeří, někdy i válčí. Žijeme v přelomové době, kdy se rozpadl bipolární mocenský systém a již déle než čtvrt století se utváří nový. Proto jsme svědky formování nových vztahů i soupeření. Jedna velmoc přežila rozpad bipolarity (USA), druhá se z něho zotavila (Rusko), další nenápadně vyrostla (Čína). Jaká je v soupeření takových velikánů šance hájit vlastní zájmy pro malé státy jako je Česko? Ke komu se přiklonit a koho se bát? Nebo se nemáme bát nikoho? Na tyto otázky se pokusí odpovědět tato přednáška.“

 

VLADIMÍR BAAR – 1953, vysokoškolský pedagog, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF OU, bývalý rektor Ostravské univerzity. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, posléze studoval Karlově Univerzitě v Praze a na Fakultě politických věd a Mezinárodních vztahů Univerzity Matěje Bela v Bánské Bystrici. Věnuje se historické a kulturní geografii, jeho odborná činnost se týká především Asie, Oceánie a Ruska.

//vltava.rozhlas.cz/vladimir-baar-porad-jsem-chtel-vedet-neco-navic-7959149

 

 

ÚNOR, 25

prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

Český institut informatiky, kybernetiky a robotiky, ČVUT, Praha

Digitál a reál – na rozhraní světů



„Rozhraní mezi reálem a digitálem se postupně smazává a umělá inteligence (UI) hraje v tomto procesu zásadní roli. Je výzkum UI skutečně vyvoláním démona, jak tvrdí Elon Musk? Abychom mohli odpovědět, zamyslíme se nad tím, co je to umělá inteligence a jak pracuje, v čem nás předčí, co jí ve srovnání s člověkem chybí, v čem lidstvu může prospět i jak ho může ohrozit. Průmysl 4.0, který využívá nástroje UI ve výrobě, se stává realitou a nikdo nepochybuje o tom, že výrazně ovlivní celou společnost. Otázkou je, jak tento potenciál nepromarnit!“

 

OLGA ŠTĚPÁNKOVÁ – 1949 – Praha, česká vědkyně a vysokoškolská pedagožka, vedoucí oddělení Biomedicíny a asistivní technologie na Českém institutu informatiky, kybernetiky a robotiky. Mnoho let působila na Katedře kybernetiky FEL ČVUT, profesně se věnuje datové analýze, umělé inteligenci a asistivním technologií v biomedicíně. Je spoluautorkou pětidílné monografie Umělá inteligence.